řízení Deadline 29. 2. 2016 Požadavky Středoškolská matematika Přijímací zkouška Přijímací zkouška na obor Logika je jednokolová, ústní. Uchazeč dostane předem několik otázek, z nichž si zvolí dvě, které si samostatně připraví. Jakmile si je připraví, předstoupí před komisi, která s ním otázky probere. logika.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni-bakalarske-studium
otázky Rozhodněte, zda platí. Své rozhoduntí zdůvodněte. ▶ Podíl dvou racionálních čísel je vždy racionální číslo ▶ Součin dvou iracionálních čísel je vždy iracionální číslo. ▶ Součet dvou iracionálních čísel je vždy iracionální číslo ▶ Je-li x2 iracionální číslo, pak x je iracionální číslo. ▶ Mezi každými dvěma racionálními čísly existuje iracionální číslo
přednášky Společný základ 1. Filosofie 2. Cizí jazyk 3. Tělocvik Oborové přednášky v prvním ročníku bakaláře 1. Klasická matematická logika 2. Úvod do matematiky 3. Úvod do programování 4. Analytická filozofie 5. Úvodní seminář matematické lingvistiky
další přednášky 1. Modální logiky, Neklasické logiky, Obecné teorie logických systémů 2. Teorie množin, Topologie, Forcing 3. Formální jazyky a automaty, Teorie důkazů, Vyčíslitelnost, Umělá inteligence
další přednášky 1. Modální logiky, Neklasické logiky, Obecné teorie logických systémů 2. Teorie množin, Topologie, Forcing 3. Formální jazyky a automaty, Teorie důkazů, Vyčíslitelnost, Umělá inteligence 4. Filozofie logiky, Dějiny logiky
další přednášky 1. Modální logiky, Neklasické logiky, Obecné teorie logických systémů 2. Teorie množin, Topologie, Forcing 3. Formální jazyky a automaty, Teorie důkazů, Vyčíslitelnost, Umělá inteligence 4. Filozofie logiky, Dějiny logiky www.ff.cuni.cz/studium/studijni-obory-plany/ studijni-plany/
společného? I. Je možné dokázat, že se dvě rovnoběžky neprotnou? (problém pátého postulátu) II. Kolik je různě velkých množin reálných čísel? (hypotéza kontinua)
společného? I. Je možné dokázat, že se dvě rovnoběžky neprotnou? (problém pátého postulátu) II. Kolik je různě velkých množin reálných čísel? (hypotéza kontinua) III. Je možné nalézt axiomy pro matematiku? (Hilbertův program)
I. Libovolné dva (různé) body lze spojit právě jednou úsečkou. II. Danou úsečku lze na obě strany libovolně prodloužit. III. Jsou-li dány dva (různé) body s a a, lze sestrojit kružnici se středem v s, na které leží bod a.
I. Libovolné dva (různé) body lze spojit právě jednou úsečkou. II. Danou úsečku lze na obě strany libovolně prodloužit. III. Jsou-li dány dva (různé) body s a a, lze sestrojit kružnici se středem v s, na které leží bod a. IV. Všechny pravé úhly jsou si rovny.
I. Libovolné dva (různé) body lze spojit právě jednou úsečkou. II. Danou úsečku lze na obě strany libovolně prodloužit. III. Jsou-li dány dva (různé) body s a a, lze sestrojit kružnici se středem v s, na které leží bod a. IV. Všechny pravé úhly jsou si rovny. V. Jestliže úsečka protíná dvě jiné úsečky tak, že na jedné straně je součet přilehlých úhlů menší než dva pravé, pak lze úsečky na této straně prodloužit tak, aby se protly.
Existuje transcendentní číslo (t.j. takové, které není řešením žádné rovnice s racionálními koeficienty). Definice. Dvě množiny A, B reálných čísel jsou “stejně velké”, pokud je lze “spárovat”, t.j. existuje prostá funkce f : R → R taková, že f[A] = B.
pouze dvě různě velké (nekonečné) podmnožiny reálných čísel. 1878 formulovaná Cantorem 1900 první na seznamu Hilbertových problémů pro 20. století 1929 Alexandrov nedokázal CH
pouze dvě různě velké (nekonečné) podmnožiny reálných čísel. 1878 formulovaná Cantorem 1900 první na seznamu Hilbertových problémů pro 20. století 1929 Alexandrov nedokázal CH 1935 K. Gödel ukázal, že “není možné vyvrátit”
pouze dvě různě velké (nekonečné) podmnožiny reálných čísel. 1878 formulovaná Cantorem 1900 první na seznamu Hilbertových problémů pro 20. století 1929 Alexandrov nedokázal CH 1935 K. Gödel ukázal, že “není možné vyvrátit” 1963 P. Cohen ukázal, že “není možné dokázat”