Co je dešťová zahrádka a jak na ní

Chcete vědět, co je to vlastně ta dešťová zahrádka? Nebo už to víte a chtěli byste si ji postavit na zahradě, ale pořád nějak nevíte, jak na to. Tahle prezentace by vám mohla aspoň trochu pomoci do začátku.

Transcript

1. Co je dešťové zahrádka a jak na ní VÍT ROUS 26. ročník Veletrhu EVVO 2019 – Bez vody to nejde
2. 2 Řešíme vodu, přirozeně PŘEDSTAVENÍ A OBSAH PŘEDNÁŠKY Přednášející: Ing. Vít Rous • Grania s.r.o. • FŽP ČZU • Projektant – kořenové čistírny, rybníky, potoky, HDV, PEO – vše „Nature Based Solutions“ • rous.vitek@grania.cz • www.grania.cz Obsah přednášky: 1. Co je to dešťová zahrádka? 2. Jak na to - jednoduše 3. Jak na to - složitě
3. 3 Řešíme vodu, přirozeně CO JE TO DEŠŤOVÁ ZAHRÁDKA ▪ Bioretention = retence a infiltrace vody s vegetací ▪ Rain garden, (bio)swale ▪ Dešťová zahrádka / záhon, svejl (divné slovo) = vegetační průleh / příkop ▪ Sníženina (deprese) oproti okolnímu terénu pro zadržení a infiltraci vody s vegetací. ▪ Rozdíl rain garden / swale je v podstatě jen ve tvaru, velikosti ▪ Mnoho variací vegetace (i stromy), úpravy půdy (substrátu), doplňkových objektů (přepady, podzemní vsaky, předčištění)
4. 4 Řešíme vodu, přirozeně CO JE TO DEŠŤOVÁ ZAHRÁDKA Zdroj: Hinman, C., Wulkan, B. (2012): Low Impact Development. Technical Guidance for Puget Sound. Washington. Hloubka vody: 15-30 cm Substrát: 30-45 cm mulč: 5-8 cm Typické hodnoty pro více sofistikované realizace. Je možno velmi zjednodušit, pokud jsme u RD někde na vesnici.
5. 5 Řešíme vodu, přirozeně CO JE TO DEŠŤOVÁ ZAHRÁDKA Zdroj: Hinman, C., Wulkan, B. (2012): Low Impact Development. Technical Guidance for Puget Sound. Washington. Velmi variabilní v návrhu – od velmi přírodní jednoduché verze (garden - zahrádka) až po vysoce sofistikovaná technická řešení (planter – záhon / „květináč“).
6. 6 Řešíme vodu, přirozeně CO JE TO DEŠŤOVÁ ZAHRÁDKA Zdroj: Hinman, C., Wulkan, B. (2012): Low Impact Development. Technical Guidance for Puget Sound. Washington. RAIN GARDEN
7. 7 Řešíme vodu, přirozeně CO JE TO DEŠŤOVÁ ZAHRÁDKA Zdroj: Hinman, C., Wulkan, B. (2012): Low Impact Development. Technical Guidance for Puget Sound. Washington. BIORETENTION PLANTER
8. 8 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO ▪ 2 hlavní kritéria − množství vody z nepropustných povrchů − rychlost vsakování ▪ u nás do 24 hodin, v USA do 48 hodin, ▪ opět u RD na venkově je jedno, jestli bude i 3 dny stát voda – komáři mají vývojový cyklus delší https://www.finegardening.com/article/how-to-design-a-rain-garden
9. 9 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – VELMI JEDNODUŠE ▪ Plocha zahrádky: − Vykopat díru v místě a na hloubku dešťové zahrádky ▪ Naplnit vodou ▪ Pokud se vyprázdní < 24 h je to v pohodě − Objem zahrádky pak je 5-10% nepropustné plochy ▪ hloubka max. 30 cm → z toho vyjde plocha https://www.finegardening.com/article/how-to-design-a-rain-garden
10. 10 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE ▪ Rychlost vsakování: − Vsakovací test
11. 11 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE ▪ Rychlost vsakování: − Vsakovací test
12. 12 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE ▪ Kalkulátor pro vsakovací zařízení Co se zadává • Plocha střechy • Srážkoměrná stanice • Koeficient vsaku (dle zkoušky) -> plocha vsaku (pro podzemní vsak – doba prázdnění až 72 hodin!)
13. 13 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE ▪ Problém − Kalkulátor je určen pro podzemní však -> delší doba prázdnění − Objem vody dle tzv. návrhového deště – 15 minutový déšť s vysokou (stále stejnou) intenzitou s peridiocitou* (četností) p = 0,1 nebo p = 0,2 – v mnoha případech dost nereprezentativní *Periodicita udává kolikrát do roka se déšť určité intenzity v daném místě vyskytuje. Periodicita 5 udává, že déšť příslušné intenzity se vyskytuje 5× do roka. Periodicita 0,2 označuje srážky, které se vyskytnou jednou za 5 let.
14. 14 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – SLOŽITĚJI ▪ Spočítat objem deště − nezapomenout na odtokový koeficient (nikdy neodteče 100%) − Program DES RAIN – proměnlivá intenzita deště, delší déšť!
15. 15 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – SLOŽITĚJI ▪ Spočítat rychlost vsakování − Koeficient vsaku – viz vsakovací zkouška (popřípadě hydrogeolog) − Qvsak – objem vsakované vody (m3/s) − f – koeficent bezpečnosti vsaku (1 – 2) − Kv – koeficient vsaku − Avsak – plocha vsaku (dešťové zahrádky) → množství dešťové vody / rychlost vsaku = doba prázdnění Qvsak = 1/f x kv x Avsak
16. 16 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – SLOŽITĚ ▪ Práce v týmu ▪ Hydrologické modelování − Pokud Vám nic neříkají názvy jako HEC – HMS nebo SWMM, tak je lepší se s někým domluvit na spolupráci.
17. 17 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE Dešťové zahrádky
18. 18 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE Dešťové zahrádky
19. 19 Řešíme vodu, přirozeně JAK NA TO – JEDNODUŠE
20. 20 Řešíme vodu, přirozeně A CO KYTKY? ▪ Musí snášet zamokření i delší sucho → druhy vlhčích luk a litorálních pásem ▪ Sítiny, ostřice, zevar, kosatce ▪ Lze využít i stromy ▪ Záleží také na půdě a umístění → od středu k okraji se mění doba zatopení ▪ Dle rychlosti vsakování se mění délka zatopení ▪ Je možné i nechat trávu (svejl) CC BY-SA 4.0 Lubor Ferenc - wikipedia CC BY-SA 4.0 Katarina Strunakova - wikipedia
21. 21 Řešíme vodu, přirozeně AŤ ROSTOU DEŠŤOVÉ ZAHRÁDKY S KAŽDÝM DALŠÍM DEŠTĚM ▪ Když se voda vsákne do 24 hodin je to v klid. ▪ Často se může vsakovat i déle, pokud nic neohrožuje. ▪ Často stačí pouze svést okap do prohlubně a jen nějak vylepšit půdu. ▪ Kytky řešit od středu k okrajům (mokro → sucho). ▪ Když si nevím rady, tak se zeptat! Tak hurá do toho!